Natálie Plačková třetí v celostátní soutěži v psaní dopisů

10.05.2018

V únoru 2018 byl vyhlášen již 47. ročník Mezinárodní soutěže v psaní dopisů pro mládež, jejímž organizátorem je na celosvětové úrovni Světová poštovní unie a pořadatelem české části je Česká pošta, s.p. Soutěž je otevřená pro chlapce a dívky do 15 let a rozsah textu je stanoven nejvýše na 1000 slov. Dopis může být napsán na počítači i rukou.

Téma letošního ročníku soutěže bylo: "Představ si, že jsi dopis cestující v čase. Jaké poselství si přeješ předat svým čtenářům?"

Do soutěže byly zaslány vybrané práce žáků 8. třídy. Natálie Plačková byla pověřenou komisí České pošty vybrána jako autorka 3. nejlepší práce v české části soutěže. Srdečně jí blahopřejeme!

Česká pošta zároveň vyjádřila poděkování Základní škole v Šilheřovicích za pravidelné zapojování se do této soutěže.

Mgr. Pavlína Řehánková

VÝHERNÍ TEXT

V Šilheřovicích 19. 3. 2018

Vážení čtenáři,

v tomto dopise bych ráda zdůraznila výhody a nevýhody doby minulé, přítomné a budoucí.

V době dřívější žili všichni úplně jinak. Byli zvyklí scházet se osobně, být včas na předem domluveném místě. Co se jídla týče, spokojili se s máslem, které si doma sami připravili. Nadojili krávu, upekli chleba a všem chutnalo. Děti si celý den hrály venku na čerstvém vzduchu nebo musely doma pomáhat rodičům. Radost jim dělala otcem vyrobená hračka nebo malé zvířátko, o které se s láskou staraly. Děvčata vozila panenky v kočárku, chlapci stříleli z praku nebo všichni hráli kuličky. Dospělí se scházeli například při pracích na poli nebo se večer navštěvovali a povídali si u škubání peří. Více se dětem četly pohádky a vyprávěly historky, které rodiče a prarodiče zažili.

A dnes? Bez mobilu ani ránu. Elektronika všechny ovládla. Přátelé jsou pouze na sociálních sítích, kde jsou skupiny, které se nejsou schopny domluvit, aby se dohromady sešly ve skutečnosti. Když má někdo zpoždění, je v klidu. Nic se neděje. Napíše přece esemesku nebo zavolá. Toto si dříve lidé neuměli ani ve snu představit. Byli nuceni být dochvilní. Děti je vidět venku minimálně. Rodiče se snaží dělat první poslední, ale dnešním dětem je těžké se zavděčit. Jezdí k moři, ale běda, aby tam nebyla wifi. Cesta autem bez tabletu a telefonů? Pro děti nekonečné! Rodiče pracují od rána do večera a na děti mají velmi málo času. Raději vydělávají peníze a rodinná pohoda je v nedohlednu. Povinnosti jsou na bedrech rodičů. Většinu domácích povinností udělají sami, než aby zapojili své děti. Dneska neuvidíme děti na poli, nakupovat nebo dokonce štípat dříví. Jsou pod ochranou svých rodičů. Co bude z dnešních dětí, až vyrostou? Vždyť neumí bez internetu ani cestovat! Neumí se orientovat v jízdním řádu a už vůbec ta představa, že by měli někde čekat na autobus déle než deset minut. Co teprve jít pěšky! Které dítě by pilo mléko čerstvě nadojené? Který rodič?

A co nás čeká? Kdo není připojen, ten nežije! Budeme si přes internet objednávat všichni a všechno. Přes internet platit a komunikovat, nalézat nové přátele. Skoro nebudeme muset vycházet z domu. Proč taky, když všechno máme na dosah! Stačí zmáčknout enter a je hotovo. Vše vyřízeno, nakoupeno, zaplaceno, domluveno. Přes internet si přejeme k narozeninám, svátku. Sdělujeme si své zážitky mezi sebou a dokonce před lidmi, které ani neznáme. Všichni budou naprosto přesně znát svá práva, ale málokdo bude plnit své povinnosti.

Asi nás čekají elektro auta, elektro pohon, elektro doba. Největší můra budoucnosti bude výpadek elektrického proudu! Být offline bude nepřípustné.

Všichni bychom si měli uvědomit, že nejdůležitější by mělo být zdraví. To si člověk uvědomí až tehdy, když ho nemá. Ztráta zdraví nebo blízkého člověka je daleko horší než nedostupná wifi. A co mír? Vážíme si klidu a zakopaných válečných seker?

Udělejme si čas na lidi, které máme rádi. Popřejme si navzájem zdraví, potřesme si pravicí nebo se obejměme. Vždyť to nic nestojí, pouze náš čas. Nehledejme důvody, proč se nemůžeme sejít, ale hledejme způsoby jak to udělat, abychom se sešli.

S pozdravem Natálie Plačková